Mít půjčku, hypotéku nebo některý z druhů leasingu, jistě není žádná katastrofa. Tou se tento stav stane ve chvíli, kdy dlužník nemá z čeho splácet, a tak se do svých závazků boří čím dál hlouběji. Pak to může být skutečně problém.

  • Podle posledních průzkumů si častěji a větší finanční částky půjčují muži nežli ženy.
  • Ale až tak velký rozdíl mezi nimi není.
  • Jedná se o padesát čtyři procent dlužníků – mužů a o čtyřicet šest procent dlužníků – žen.

Rozdíl v dluhu je podobný. Nejvyšší částky mají napůjčováno obyvatelé Prahy, kteří tvoří dokonce sedm procent všech dlužníků v našem státě. Pražané mají v průměru závazky ve výši 33 000 korun. Ovšem nejvíce dlužníků bydlí v Moravskoslezském kraji.

  • Dokud je z čeho splácet, tak není situace jistě kritická.
  • Horší je, pokud dlužník přijde například o zaměstnání a najednou není příjem na placení závazků.

Je tedy jasné, že hmotná nouze nebo dokonce chudoba nehrozí jen lidem na okraji společnosti, ale v podstatě každému. Odborníci tedy radí, aby měl každý člověk alespoň základní finanční rezervu. Což by měla být asi tak výše tří měsíčních platů. Není jistě dobré jít takzvaně od výplaty k výplatě. Jak jsou na tom české domácnosti?

Překvapivě celkem uspokojivě. Dvě třetiny českých domácností mají úspory v podobě hotovostního vkladu v bance nebo na spořícím účtu. Častěji se rezervy ve formě úspor najdou u mužů nežli u žen a více u lidí s vyšším vzděláním. Zmíněnou tříměsíční rezervu si ponechává asi necelých třicet procent respondentů. Rozhodně horší statistky jsou u dlužníků. Pouhá pětina z nich si může koupit pouze základní potraviny v tom nejlevnějším provedení. Pěti procentům dlužníků nezbývají peníze ani na tyto základní potřeby. Dluhy bývají také častým důvodem pro partnerské konflikty. Podle průzkumů k nim dochází nejméně jednou za měsíc.