Informace o tom, že jsme po někom dědili, nemusí vždy znamenat jen radostnou událost. Pokud nám náš blízký příbuzný zanechal jako dědictví dluhy, pak asi velkou radost mít nebudeme. Dluhy se totiž logicky do dědictví také počítají. Rozdělení tedy bude probíhat tak, že v případě úmrtí manžela či manželky dědí polovinu majetku a dluhů právě partner a o tu druhou se rozdělí děti s pozůstalým partnerem rovným dílem. Jestliže zesnulý neměl děti, pak se dědí podle pravidel takzvané druhé třídy. Přicházejí na řadu i rodiče zemřelého a i ten, kdo s ním žil ve společné domácnosti. Musí to být ale alespoň po celý jeden rok před smrtí. A jak je to s těmi dluhy? Podle nového občanského zákoníku dochází ke změně.

  • V rodině zemřelého má zůstat co největší podíl jeho majetku.
  • Zároveň se rodina musí postarat o dluhy, které po sobě zesnulý zanechal.

Podle dřívějších zákonů dědic měl zodpovědnost za dlužnou částku jen do výše nabytého dědictví. Nově se bude muset postarat i o dluh, který je vyšší nežli nabyté dědictví. Nově je také dáno, že dědicové jsou bráni věřiteli jako jedna osoba. Odpovídají tedy za dluhy společně a nerozdílně v jejich plném rozsahu. Mnozí dědicové raději volí cestu odmítnutí celého dědictví. Ani to není vždy to nejlepší řešení. Není potřeba jednat zbrkle, ale počkat, až se dozvíme všechny podmínky od soudního komisaře.

  • Odmítnutí je totiž neodvolatelné a platí tedy trvale.
  • Neexistuje žádné dovolání ani odvolání u jakékoliv soudní instance.

Stává se, že dědic odmítne kvůli dluhu svůj podíl a po čase se zjistí, že se objevil další majetek. Už má smůlu. Raději si tedy v tomto případě nechte zákonnou lhůtu na rozmyšlenou, která je jeden celý měsíc. Termíny si ale raději sami pohlídejte, protože po měsíci možnost odmítnout dědictví zaniká a už se s tím nedá skutečně nic dělat.