To, že lidé nevyhnutelně potřebují peníze, neznamená, že si jich vždycky dost zajistí. A když jich zrovna někdo nemá dost, nevypadá to s ním zrovna dobře. Bez peněz se nedá žít, a pokud tyto scházejí podnikatelům, pak jsou samozřejmě v ohrožení i jejich firmy. A to přece nelze dopustit. Není možné, aby podnikatelé nechávali své firmy kvůli dočasným finančním těžkostem krachovat.
Jenže nejsou-li peníze, je skutečně i docela perspektivní podnikání v ohrožení. Protože je třeba platit dodavatelům, musí se platit za energie, své si žádá stát stejně jako třeba zaměstnanci… Prostě se tu musí leccos financovat a nikdo se žádného podnikatele neptá, jak na tom zrovna je a zda si může všechny ty nezbytné výdaje dovolit.
A tak se musí soukromí podnikatelé postarat o to, aby byli dost dobře finančně zajištění i tehdy, když jim to zrovna moc nevynáší, když se jejich práce náležitě nevyplácí. A jak se v podobných situacích dostat k penězům? Logicky jedině tak, že se tyto někde vypůjčí. A platí se tedy půjčenými prostředky, dokud se nevydělají další vlastní.
Podnikatelé mohou samozřejmě žádat o půjčky porůznu. Mohou se obracet jen tak namátkou třeba na banky nebo nebankovní společnosti. A co z toho je lepší volba? Samozřejmě nebankovní společnost. Protože banky vyžadují u podnikatelských půjček takové záruky, jaké soukromníci ve složité situaci často nezvládnou, zatímco u nebankovních hypoték stačí mít nemovitost a touto za splacení půjčených peněz ručit.
Když má podnikatel podobný majetek a může a chce ho nabídnout nebankovní společnosti do zástavy, uspěje tu v podstatě automaticky. Nikdo se tu moc nestará o to, jak na tom dotyčný zrovna je a z čeho hodlá splácet. A to je přece daleko vhodnější řešení než žádání o bankovní podnikatelské půjčky, u nichž selže každý, kdo si dost nevydělává a nemá ani dokonale čisté registry dlužníků.